Děkuji Mírovi Čumplovi za zajímavé zamyšlení.

Po cestě šla skupinka zelených žab. Vesele skákaly a kvávaly. Po chvilce ale dvě z nich spadly do hluboké díry v cestě. Když to ostatní žáby uviděly, začaly naříkat a lamentovat, že jsou ty dvě žáby už vlastně mrtvé.

Dvě žáby v díře ty jejich komentáře nicméně ignorovaly a statečně skákaly a skákaly, a snažily se tak dostat ven. Ostatní žáby venku jim říkaly, ať toho nechají, že to nemá cenu, že jsou stejně v podstatě mrtvé. Nakonec se na to první žába vykašlala a vyčerpaně umřela.

Nicméně, druhá žába pořád zkoušela skákat, co nejvýše mohla. Skupinka žáb nahoře se na ni opět rozkřičela ať toho nechá, že také stejně umře. Nakonec se ale druhé žábě podařil obrovský skok, a dostala se ven.

Ostatní žáby se jí ptaly zda je neslyšela, že pořád skákala? Žába odpověděla, že nikoliv, byla hluchá, a myslela si, že ji ostatní celou dobu povzbuzují k extrémnímu výkonu. Jen proto to dokázala…

Obdobné články:

• Baluův psí obleček ve vojenském střihu
• Drsný zážitek u voleb 2006 = Moje Škola po 17. letech
• Opravdové osobnosti našich východních sousedů (Nikdo není dokonalý)
• 1 GB USB klíčenka alá Já neumět dobřé cesky

Tento článek byl publikován 21.Březen 2007 (Středa) v 16.31 a je zařazen v kategoriích Zábava. Všechny komentáře můžete sledovat přes kanál RSS 2.0. Prosím, zanechte komentář, a nebo trackback z vašeho serveru.