Problematika druhé i třetí říše je pro mne již dlouholetým koníčkem. Jsem přesvědčen, že období od Bismarcka až po zánik třetí říše pod detonacemi pum spojenců nejvýrazněji spoluvytvářelo dějiny Evropy 19. i 20. století a lze z nich vyvozovat empirické analogie i pro současnost i budoucnost.

Každý, kdo studuje zdroje a literaturu věnující se této problematice, již narazil na jméno David Irving. On je asi mediálně nejznámější popírač holokaustu. Za propagaci třetí říše jako „beránka“ a právě popírání holokaustu jako výsledek celosvětového sionistického spiknutí, byl na 5 let v Rakousku odsouzen v roce 2005. V prosince 2006 mu byl na jeho žádost změněn trest na podmínečný na 3 roky a byl vyhoštěn z Rakouska.

Celkem bych to i přešel mávnutím ruky. Takových lidí je jistě více, říkají si revizionářští historikové. Nechat to ale bez povšimnutí by mohlo znamenat velkou chybu, která by mohla v budoucnu vést právě k revizi zvěrstev, která s sebou třetí říše a nacizmus nutně nesla.

Když jsem začal číst knihu Nástup třetí říše od Richarda J. Evense, narazil jsem v textu na zmínku, že právě on byl několikrát požádán o odborný názor ve causách, které se týkaly Davida Irvinga. A myslím, že zde jsem se rozhodl napsat o své zkušenosti, kterou jsem návštěvou bývalého vyhlazovacího tábora v Osvětimi získal.

Nesoudím, zda má David Irving pravdu, část pravdy nebo lže. Pouze dávám k dispozici mé osobní zážitky a pocity, které jsem získal návštěvou komplexu smrti Osvětim po 60 letech, kdy přestal fungovat.

Všechny současné fotografie níže publikované jsou mé původní a budu jimi prokládat krátké informace z dějin Osvětimi.

1940: Vznik tábora Auschwitz I.

Tábor u polského města Oświęcim byl založen na přímí rozkaz Heinricha Himmlera v dubnu 1940. První zde byli koncentrování polští političtí vězni. Své ubikace si stavěli sami, byly to dvoupatrové cihlové budovy stavěné do bloků.

Auschwitz I. – cihlový komplex	Auschwitz I. – kontrolní budova SS u vstupní brány s nápisem Arbeit macht Frei
Auschwitz I. – Kresba vězňů procházejícími branou Arbeit macht Frei včetně hudebního doprovodu	Auschwitz I. – Popravčí zeď. V pravo se nachází blok 11., budova SS, ve které se děly největší zvěrstva a kde byl poprvé vyzkoušen plyn jako nástroj smrti.

Auschwitz I. – Tento svůj poslední pohled měli před očima ti vězni, kteří byly zavražděni u popravčí zdi u bloku 11.

1941-2: Rozšíření tábora o komplex Auschwitz II. Birkenau a Auschwitz III. Monowitz

Jestli byly zprvu podmínky ubytování v Auschwitz I. ještě snesitelné, tak rozšíření tábora v letech 1941 o mnohem větší komplex Auschwitz II. Birkenau znamenalo pro vězně naprostou katastrofu.

Vše je nutno chápat na pozadí konference ve Wannsee, která se konala 20.ledna 1942 a která měla na programu jediný bod, tzv. „konečné řešení židovské otázky“. Nebylo na ní rozhodnuto o likvidaci všech evropských Židů, ta již byla zejména z východu v plném proudu, měla spíše ráz koordinační porady s tím, aby transporty s vězni měly na železnicích trasách přednost a byl představen koncept plynových komor a spaloven jako vysoce efektivních továren na smrt, které by za 1 rok dokázali zničit až 60 miliónů životů.

Auschwitz I. – Kremační pece, které byly nacisty vyhodnoceny jako málo efektivní, byly nahrazeny několika komplexy téměř průmyslových obřích spaloven.	Auschwitz II. – V takové budově se tísnili až stovky vězňů, tifus a úplavice nemilosrdně kosila životy den za dnem.’
Auschwitz II. – Továrna na smrt. Přímo z transportního vlaku byli práce neschopní a děti zabiti plynem v plynových komorách a spáleni.	Auschwitz II. – V budově, které věžni říkali Kanada, byly kumulovány nejen cennosti a oblečení věžňů, ale i jejich vlasy, zlaté zuby a vše, co mohla třetí říše upotřebit. Toto jsou vlasy těch, kteří byly zplynováni.

Auschwitz II. – Pod touto věží projížděli transporty s vězni k likvidaci. Panaromatický pohled ukazuje nelidský rozměr vyhlazovacího tábora.

1945: Osvobození rudou armádou

V lednu 1945 přinesla osvobození těm, kteří přežili, rudá armáda. Tento film autenticky popisuje tuto dobu a více, než-li slova, vypovídá o krutosti, kterou s sebou třetí říše přinesla.

Ve formátu XviD (MPEG-4) v kontejneru AVI ke stažení.

Můj závěr

Já jsem stál již navečer v tísnivé budově, když slunce zapadalo za horizont. Po tom všem jsem cítil něco jen těžce popsatelného. David Irving tam evidentně nikdy nebyl. To on měl dostat trest na měsíc žít v podmínkách nemocí, násilí, každodenní smrti, místo bezpečné a úhledné cely někde v Rakousku. Mluvil by pak navždy jinak.