1. V menu spustíme Systém → Správa → Zdroje software a v panelu Aktualizace povolíme Nevydané aktualizace (lucid -proposed).

2. V terminálu poté nainstalujeme balíček linux-backports-modules-wwan-lucid-generic:

a poté...

3. Poté ve Windows stáhneme a spustíme instalaci ovladačů z Lenovo Support Page, v mém případě je to 7xwc44ww.exe.

Po instalaci v adresáři C:\Program Files\QUALCOMM\Images\Lenovo\ nalezneme adresáře očíslované od 1 do 12. Podle tohoto klíče použitého poskytovatele 3G služeb zkopírujeme z příslušného adresáře soubor UQCN.mbn do adresáře /lib/firmware/gobi.

Z adresáře UMTS zkopírujeme soubory amss.mbn a apps.mbn také do adresáře /lib/firmware/gobi.

Poté stačí restartovat notebook a v NetworkManageru je již k dispozici Mobilní širokopásmové připojení.

Notebook: Lenovo ThinkPad T410s
Otestováno: Ubuntu 10.04, 10.10 (zde jsem musel doinstalovat ručně balík gobi-loader)
Operátor: Telefonica O2

Zdroje: https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+source/linux/+bug/554099
http://www.thinkwiki.org/wiki/Talk:Qualcomm_Gobi_2000

Jako příspěvek komunitě a projektu CZilla.cz vypracovala společnost FOXINUS solutions s.r.o. manuál k ovládání a používání webového prohlížeče Mozilla Firefox 3.5. V plánu je dokumentaci dále rozvíjet a aktualizovat.

V textu uživatelské příručky jsou použity Tipy a triky od Pavla Cvrčka s jeho souhlasem.

Přehodit pár stránek v PDF dokumentu, nebo i nějakou vymazat. Pro mne velmi efektivním nástrojem je PDF Shuffler, který je pro tuto činnost přímo určen a vše si přetaháte myší včetně pořadí stránek.

Oprava: vadné zobrazování stavu baterie a jejího dobíjení

Nesprávně se detekuje úroveň nabití baterie. Oprava je následující:

Editovat v souboru /boot/grub/menu.lst.

Nahradit řádek:

timto:

A poté již spustit příkazy:

Oprava: Reproduktory hrají, i když jsou zasunuty sluchátka

I když zasunete sluchátka, tak se slyšíte zvuk i z reproduktorů. Oprava je snadná.

Editovat v souboru /etc/modprobe.d/alsa-base.

Přidat řádek:

Mezi jejich zajímavou funkci patří takzvané Shared Folders (sdílené složky), což je de facto nejsnadnější výměna souborů mezi hostitelským (host) a hostujícím (guest) systémem. Avšak instalaci balíku VBoxGuestAdditions získáte také výměnu dat ve schránce a dynamické změny velikosti desktopu podle velikosti okna v hostitelském prostředí.

Instalace VBoxGuestAdditions v MS Windows

Pokud je hostující systém MS Windows, lze přistupovat ke sdíleným složkám velmi snad přes Síťové okolí → VirtualBox Shared Folders, které jsou součástí právě doplňujícího balíku pro hostující systémy VBoxGuestAdditions.

Instalace VBoxGuestAdditions v Ubuntu (Linux)

Pokud je hostující systém Ubuntu (Linux obecně), je instalace tohoto balíku VBoxGuestAdditions téměř stejně jednoduchá.

Poté v terminálu spustit příkazy:

Nyní je nutné restartovat hostující systém. Po novém spuštění a přihlášení je možné již by měla fungovat dynamická změna velikosti plochy podle okna v hostitelském okně stejně, jako sdílené složky.

Připojení sdílené složky může provádět pouze superuživatel root, v Ubuntu přes příkaz sudo.

Jelikož pro všechny soubory a adresáře ve Sdílené složce jsou práva pouze pro zápis na root, je nutné při připojování nastavit parametr uid podle svého uživatelského jména, což lze rychle takto:

Vypíše číslo, které poté vložíme do parametru uid. Název sdílení ve VirtualBoxu je v tomto případě nastaven na Sdilena_data.

A sdílená složka je připojena. Automatické připojení této složky po startu systému lze jednoduše udělat takto:

A vložit do něj:

Nastavíme práva pro spouštění.

Nyní již jen nastavíme automatické spouštění v init 3, 4 a 5.

A nyní by se měla připojovat Sdílená složka po startu automaticky.

Musím se přiznat, že 3D desktop pro mne dlouho nebyl tím, co bychom mohl denně používat ke své práci.

Obrat nastal pro mne se spojením projektů Compiz a Beryl do Compiz Fusion. Pro mne osobně je to již dostatečně stabilní, doladěné a nerušivé. A hlavně už opravdu u mne zvyšuje efektivitu práce s aplikacemi.

A jak jsem si zkusil den pracovat s Windows Vista, tak 3D desktop na Linuxu s Compiz Fusion je mnohem bohatší na funkce a méně náročný, než-li právě Aero z Woken.

I zde je pomoc snadná. Třeba tato parodie na Ones

Lze k tomu použít s úspěchem program urlsnarf, který je obsažen na Ubuntu v balíčku dsniff a nainstalujeme jej jednoduše takto:

Pak již stačí spustit program urlsnarf jako superuživatel root a poté nahrát stránku s videem a spustit jeho přehrávání. Program začne na standardní výstup vypisovat URL adresy objektů, které prohlížeč požadoval.

A nás právě zajímá URL adresa http://91.103.160.72/ram0/8/2/2/82218_Ruda_MARKETA_NB..flv?client=984554737497&event=start&ctype=flashgen&rand=yxbce

Pak již stáčí video jen stáhnout například takto:

Není to zase až tak složité myslím

Stáhnout lze ze stránky projektu.

Pro případné dotazy k Mozilla Firefox 3.0 využijte, prosím, komunitní fórum Czilla.

K tomu lze velmi dobře použít vynikající aplikaci Furius ISO Mount, která využívá fuseiso, který dovolí připojovat v uživatelském prostoru přes fuse.

Instalace

Pro instalaci stačí zadat následující příkazy.

Spouštěč se umístí do menu Aplikace → Zvuk a video.

Pro verzi 0.8.2 jsem udělal u sebe lokální kopii, aby zde jednou nebyl mrtvý odkaz. Každopádně pro nejnovější veze se podívejte na stránku projektu.

Tyto metadata se označuji jako Exif (Exchangeable image file format) a obsahují jak tyto komentáře, ale i ty informace, které do nich vloží fotoaparát, kterým snímek fotíte (třeba i polohu dle GPS).

Vcelku pohodlně do nich lze ukládat třeba kategorie, do které tu kterou fotografii vložíme. To má zejména tu výhodu, že nemusíme držet externí databázi, kde jsou tyto informace uloženy.

Ale ne vždy chceme třeba již zmiňovaný svůj osobní komentář vystavovat světu či sdělovat příjemci fotografie. Prostě, před předáním fotografií mimo náš dozor by bylo fajn, je vymazat.

K tomuto účelu může dobře posloužit Exif Jpeg header manipulation tool, zkráceně jhead.

Existuje pro mnoho používaných platforem, v Ubuntu jej nainstalujete z hlavního repositáře obligátním příkazem:

A poté již stačí spustit aplikaci na všechny například fotografie v adresáři:

A je hotovo. Jhead toho umí mnohem více, stačí si prostudovat manuál přes příkaz:

Pro mně je v současné době primární práce s dokumenty PDF. A program Referencer si (nejen) s nimi poradí s bravurou.

• Dělá náhledy PDF
• Lze lehce značkovat (tag) dokumenty a rychle v nich vyhledávat
• Doplňovat bibliografické atributy pro přesnější určení dokumentů
• a mnoho dalšího ...

Dnes jsem vyzkoušel poprvé Fontmatrix a musím se přiznat, že mně opravdu uchvátil. Obsahuje vše, co by měl k tomuto účelu program mít a disponuje intuitivním ovládáním.

Pro Ubuntu (i pro 8.04 Hardy Heron) je možné nejnovější balíčky nalézt na GetDeb.net.

Jediné, s čím jsem měl vrásku, byla instalace Vmware Server 1.0.5. Pro jeho instalaci je nutné udělat následující kroky.

Stáhnout a použít skript runme.pl z tohoto archivu: vmware-any-any-update-116.tgz

Jako druhý krok je v konsoli potřeba spustit 2 příkazy:

A již vše běží jak má.

Zdroj: www.bauer-power.net

Tento typ identifikátoru je využit i k identifikaci diskových svazků v Linuxu. Je možné je použít ve fstab, aby bylo možné připojovat svazky vždy na to samé místo. Napříkad :

Ale jak zjistit příslušný UUID každého svazku?

Běžně jsem používal jednoduše výpis:

Bohužel se mi občas u externích USB disků stane. že se v tomto výpisu nezobrazuje. Nevím důvod, na internetu jsem ho nenašel.

Tak jsem našel jinou cestu a tou je příkaz blkid:

Tohle funguje mi zatím vždy.

Balíčky pro Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon je možné stáhnout zde:

nmap_450-4_i386.deb
zenmap_450-4_i386.deb

Já osobně používám již nějaký ten rok jako Linux platformu pro práci s grafikou. Inkscape, XaraLX, Gimp, Scribus a mnoho dalších programů.

V rastrových formátech jsem problém nikdy nezaznamenal. Všechny běžné i méně běžné jsem používal bez problémů.

Na operačním systému Windows se hojně používá známý vektorový grafický editor CorelDRAW. Bohužel má, pokud dobře vím, uzavřený formát.

O to více jsem přivítal novou verzi 1.1 projektu UniConverter, který si s formáty používanými grafickými balíky CorelDRAW od verze 7 do X3 poradí. Jenom upozorňuji, že písma před importem musí být převedena do křivek!

Samozřejmě umí i mnohé další vektorové formáty, ale s těmi jsem již takové problémy snad neměl, a nebo jsem je nepotřeboval na Linuxu používat.

Instalace je snadná, balíček .deb pro Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon je k dispozici také na stránce projektu.

Možná na závěr jen jedna informace. V dnešních dnech již "zmrazená" verze 0.46 vektorového editoru Inkscape již bude mít podporu pro UniConvertor a s tím i bude plnit funkci grafického rozhraní nad tímto konvertorem a současně Inkscape bude podporovat import kreseb z CorelDRAW!

Pokud je zapnut delší dobu, může se pod operačním systémem Linux objevovat u jednotlivých torrentů chybové hlášení (Too many open files), neboť Azureus si otevírá průběžně dočasné soubory pro odkládání.

U mnou používaného Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon je nastavena jako výchozí hodnota pro každou spuštěnou aplikaci maximálně 1024 souborů. Zjistit to lze příkazem ulimit.

Jak je vidět, u položky open files je hodnota 1024. Je několik způsobů, jak navýšit tento limit.

1. Navýšení limitu maximálního počtu otevřených souborů selektivně a dočasně pro jednu aplikaci

Pokud nechceme měnit hodnotu maximálního počtu souborů globálně, je možné použít následující spuštění programu. Je to jeden řádek a bude vyžadováno mít práva uživatele root, v Ubuntu je nutné mít svůj uživatelský účet ve skupině Admin. Za položku uzivatel je nutné nahradit název svého účtu:

Výsledek je takový, že program ulimit se spustí s právy root a nastaví kýženou maximální hodnotu pro současné sezení a poté se spustí Azureus, ale již jako normální uživatel. S výše uvedeného vyplývá, že je nutné takto spouště tohoto klienta sítě BitTorrent opakovaně tímto způsobem.

2. Navýšení limitu maximálního počtu otevřených souborů globálně a permanentně pro uživatele

I v toto případě budeme potřebovat mít práva root, tj. administrátora systému. Otevřeme si soubor /etc/security/limits.conf. Například příkazem z grafického emulátoru konsole a v něm zapíšeme příkaz gksu gedit /etc/security/limits.conf.

Pak přidáme následující dva řádky:

Opět nahradíme položku uzivatel svým uživatelským jménem. Po změně je nutné se odhlásit a znovu přihlásit.

První řádek (hard) nastavuje hodnotu, která je v systému pro uživatele nepřekročitelná. Druhý řádek (soft) určuje, výchozí hodnotu pro uživatele. Může být menší, než-li ta stanovená direktivou hard správcem systému. Uživatel poté může nastavovat požadovaný limit maximálního počtu otevřených souborů v rozmezí od teoretické nuly až po tento limit s direktivou hard, například již výše zmiňovaným příkazem ulimit.

Doporučení na závěr

Pro ty, které by to více zajímalo, doporučuji seznámit se s /proc/sys/fs/file-nr a /proc/sys/fs/file-max

Ale Linux běžný uživatel zcela jistě nechápe jenom jako jádro operačního systému. Obvykle jej chápe jako ucelený balík aplikací zabalených do distribucí, převážně dostupný pod licencí GPL či obdobnou. Jaké distribuce jsou nyní v kurzu, jaké správce oken jsou oblíbené či jaký prohlížeč webů z chutí spouštíme. To vše zjišťoval a i se zamýšlel server Desktoplinux.com.

Poznatky bych shrnul následovně:

• Nejoblíbenější distribuce je Ubuntu
• Pokud sečteme Debian a na něm založené distribuce (Ubuntu, MEPIS, ...) tak mají podíl 44%
• Firefox je opravdu drtivě nejpoužívanější
• E-mailový klient Thunderbird je Mozilla Foudation také úspěch, i když již nechce jeho vývoj vést a chce se soustředit na Firefox
• Gnome poprvé přeskočilo KDE, zejména proto, že na Ubuntu je výchozím správcem oken
• Wine je již tak pokročilý, že není nutné vždy virtualizovat skutečná Windows

Zdroj: www.desktoplinux.com
PDF: Článek pro archiv

A zde ještě pár zajímavých grafů:

Díky kolegovi Lukáši Svobodovi za upozornění.

A pomocí příkazu crontab -e vložit tuto definici

A nyní se již bude každou minutu spouštět test.

funguje konzole /usr/bin/vmware lokálně bez problému. Avšak při vzdáleném připojení se nelze připojit, neustále se hlásí chybová hláška Unable to connect to the remote host: Login (username/password) incorrect.

Chyba je v nastavení PAM autorizace, což lze zjistit z logu /var/log/auth.log.

Pro funkční stav je potřeba smazat obsah souboru /etc/pam.d/vmware-authd a nahradit je následujícím:

#%PAM-1.0
auth required pam_unix_auth.so shadow nullok
account required pam_unix_acct.so

Poté již vše funguje tak, jak má.

Zdroj: http://www.vmware.com/community/